Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • Deutsch
  • English

Obsah

Milí rodiče,


ocitli jsme se všichni v těžké době. Jistě nám ale dáte za pravdu, že v tomto krušném čase lze nalézt i mnoho dobrého. Můžeme se z něčeho poučit, naučit být spolu, přemýšlet, pro příště se vyvarovat nebo objevit, kde nalézt pozitivní příležitosti.
Jedna z takových příležitostí je především náš ČAS. Čas, který povětšinou vlivem mnoha faktorů nemáme. Je to příležitost mít v naší moci čas na naše blízké a zejména děti. Věnovat jim svou pozornost a bezpodmínečnou lásku.

Není nezbytné strávit denně pro jejich rozvoj dlouhé chvíle řešením pracovních listů nebo snahou přeříkat obsahem i slovy vyčerpávající básničku. I když občasné cvičení je pro Vaše děti přínosné a žádoucí. Podstata se nalézá jinde. Čas, který máme je nenahraditelný. Neopakovatelný. Protože právě v dětství si Vaše ratolesti vštěpují do svých hlaviček základní představu o světě. O chování, návycích,o rodině, jejího bezpečí a hřejivé lásce...Proto se zamyslete a upřímně si jako rodiče odpovězte- Kdy jindy věnovat Váš drahocenný čas dětem než právě nyní? Děti žijí přítomností, tady a teď. A právě teď nepotřebují opěvovat nový gauč a koberec, kvůli kterému jste zůstávali v práci přesčas a neměli tak chvilku ani na společnou pohádku před spaním.

Je to vlastně velmi jednoduché. Nemusíte sáhodlouze přemýšlet a vymýšlet, jak věnovat dítěti svou pozornost a zároveň ho co nejlépe rozvíjet.

Jak říká jeden hezký citát od neznámého autora: "Dítě není třeba velmi vychovávat, stačí pěkně a slušně žít. Dítě se přidá."
A v tom tkví ta jednoduchost a krása. Postačí, když své děti s Vámi necháte  souznít". Váš společný smích a radost ze společných chvil budou rezonovat ve Vaší i jeho paměti ještě hodně dlouho.

Dělejte s dětmi každodenní činnosti, nebojte se mu dát prostor k tomu, aby měl radost ze spolupráce a zároveň se tak učil formou nápodoby. Ráno si společně ustelte, oblékněte, vyčistěte zoubky..Nechte dítě, aby vše dělalo zcela samo, i kdyby to mělo trvat delší dobu. Dopomáhejte pouze, když je to nezbytné. Společně prostřete stůl, ukažte mu cvičně po krátkých úkonech jak a nechť to zopakuje. Vše trpělivě a laskavě. Ostatně i my dospělí se tím učíme být trpěliví. Za sebemenší úspěch ihned bezprostředně chvalte. Nezapomínejme, že chvála má nedozírnou moc. Jen si sáhněte hluboko do vzpomínek a vzpomeňte si na své první krůčky ve školce. Pochvala každého z vás popoháněla jako motor vpřed,je to tak? Vyvarujte se zbytečného kritizování: " Takhle ne!", zvolme raději:" Podívej, jak to mám já. Vidíš, kde je vidlička a kde talířek? Zkus to také."

Respektujte potřebu si hrát a snažte se hrát si pospolu, pakliže Vás dítě ke hře a spolupráci vybídne. Je to velmi důležité.

I u každodenního vaření lze jistě najít něco, kde se Vaše robátka mohou " pokydat" od hlavy až k patě a přesto Vám pomoci. Mohou se blýsknout, co na tom, že mouku budou mít nejspíš i v ponožkách a nosní dírce. Je to JEHO a VÁŠ nenahraditelný čas, který Vám nikdo nevrátí. Hněťte spolu těsto, nechejte ho, aby Vám z něj tvaroval, vykrajoval, válel, míchal salát, ozdobil puding, krájel banán nebo strouhal sýr. Zkrátka- dáte mu tak pocit vyjímečnosti a důležitosti, že se smí na těchto " dospěláckých" aktivitách podílet. Ten oběd či svačinka mu pak bude chutnat zaručeně jinak, uvidíte.
A takto v podobném duchu s ním můžete souznít celý den i s pohádkou na závěr, kterou si převyprávějte spolu či alespoň s náhlednutím do knihy

Milí rodiče, stačí takhle málo a přesto je to TÁÁÁKHLE MOC! Myslíme na Vás, nejste v tom sami. FANDÍME VÁM!!!

 

                                                         Vaše paní učitelky ze školky  

 

               a